Oficiální stránky Městské části Praha 16

Legendární naleziště nahloučených schránek silurských rovných hlavonožců – orthocerů, podle nichž místo získalo svůj název. Orthoceři patří mezi vyhynulé zástupce hlavonožců, v dnešních mořích se vyskytují jejich příbuzní: sépie, olihně, krakatice či chobotnice. Na rozdíl od pravěkých typů má pevnou schránku dnes jen již jediný z nich, loděnka.


Orhocerový vápenec
Foto: Štěpán Rak


Nedaleký Lochkov má v horní části svého obecního znaku modré pole se třemi stočenými schránkami hlavonožců, kteří upomínají na hojný výskyt zkamenělin v okolí, byť stočené formy patří k unikátům. Orthoceři jsou zde ale neskutečně hojní. Vápencové vrstvy jsou v horní části lůmku a suťových svazích tvořeny tisíci naplavenými kuželovitými schránkami orthocerů. Kromě nich se v sutích občas vyskytují zahnuté a výjimečně též zmiňované stočené formy, četní jsou mlži, zato trilobiti patří k relativně vzácným zkamenělinám. 

V nedalekém – dnes již opuštěném – Mramorovém lomu, který se nachází pod Lochkovem, se dříve těžil orthocerový vápenec, řezal a následně leštil na obklady domů. V Hauptově ulici na Zbraslavi je dokonce 46 obrubníků chodníků právě z tohoto kamene, který je nesprávně nazýván mramorem. Poznáme ho velmi snadno: černý podklad vápence dokonale kontrastuje s bílými schránkami, především rovných, kuželovitých hlavonožců.

Na náměstí 14. října v Praze je tímto kamenem obložena budova bývalých lázní a pod radotínským kostelem u lávky na Geozídce v Místě u řeky je jedna taková deska dokonce vystavena. Přes 80 let se ale tento kámen nepoužívá a každý je tak velikou vzácností a památkou na specifickou horninu.

Radotín leží v rozsáhlém údolí, jehož převážná část je tvořena mořskými sedimenty, ponejvíce pak vápenci a jílovitými břidlicemi, kromě nich nalezneme na několika místech také horniny sopečné. Dnes se procházíme po dně prastarého moře. Za miliony a miliony let se mořské usazeniny nahromadily do takové míry, že můžeme sledovat desítky metrů vysoké skalní výchozy, v nichž se nacházejí svědkové dob dávno minulých, kteří se až do dnešních dnů dochovali právě v podobě zkamenělin.

Nejstaršími horninami v Radotíně jsou břidlice ordovického stáří, které se vyskytují například u Staňkovky, cestou do Třebotova či nad tratí k Velké Chuchli; silurské horniny jsou pak velmi hojné směrem k Lochkovu či v okolí Klapice. Devonské, tvořené černými a šedými vápenci, pak formují nejvýraznější skalní masivy, jakými jsou radotínské skály, lomové stěny u cementárny či skalní defilé v údolí Šachetského potoka směrem ke Kosoři.