každý
rok s velkou pokorou kladu s mými kolegy věnce k památníkům radotínských občanů
padlých při květnovém povstání roku 1945, kteří se i na sklonku válečného
běsnění a brzké vidině osvobození neváhali postavit prchajícím nacistickým
jednotkám a zasadit se o rychlejší příchod míru.
Nejinak
tomu bylo i letos 5. května při připomenutí zahájení Květnového povstání
českého lidu a následného státního svátku – Dne vítězství 8. května. Události
spojené s těmito daty určitě představují, i s ohledem na 3 700
padlých v Praze a přibližně 11 700 v celé republice, jeden z
nejodvážnějších skutků naší novodobé historie.
A
tak mi bylo při pietní akci uctění památky skoro dvou desítek obětí, tváří v tvář
všem těm jménům padlých radotínských občanů při květnovém povstání roku 1945
vyrytých na desce památníku na náměstí Osvoboditelů, kteří neváhali pro lepší a
svobodnější budoucnost země položit to nejcennější – svoje životy, nějak smutno,
vnitřně jsem cítil rozpaky a možná i stud v kontextu aktuálního dění
v naší zemi.
Když
si uvědomím, jak jsou v posledních měsících znásilňovány demokratické
principy svobodné společnosti neskutečnou koncentrovanou politickou,
ekonomickou a mediální mocí člověka, který by v Česku nejraději zavedl
styl autoritářského vládnutí a rozkazoval nám a vedl nás jako své zaměstnance.
Jak nebezpečné je pro budoucnost, že onen premiér v demisi začíná ovládat
státní zastupitelstva a nyní i státní policii a nad ní dozorující orgány. Nebo
si kladu otázku, proč minimálně 2,5 miliónu Čechů volilo při podzimních
parlamentních volbách politickobyznysový projekt prokazatelného člena STB, kariérního
komunisty, notorického lháře navíc trestně stíhaného člověka, nebo
extremistické SPD či KSČM, jenž se do této doby nikdy nedistancovala od své totalitní
minulosti a ničení demokraticky smýšlejících lidí? To vše korunující nově
zvolený prezident Zeman, který bez jakékoliv skrupule navštěvuje autoritářsky
vedené země a v poslední době stranický sjezd komunistů. To, že v rámci
podpory možné vznikající vlády dostávají komunističtí poslanci nechvalně
spojení s minulým režimem vlivné parlamentní funkce, kdy jsou uráženi
novináři a lidé, kteří veřejně vyjadřují svoji nespokojenost a názor, je vše
toto obrovské zneuctění odkazu všech padlých za svobodu a demokracii, zároveň
velice alarmující.
To
v éře, kdy se máme v porovnání s jinými zeměmi velice dobře, kdy jsme jednou z
nejbezpečnějších zemí, ale ne díky těm, kteří jsou u současné moci.
Děkuji všem, kdo jste
se v Radotíně zúčastnili pietní akce a uctili památku těch, kteří pro lepší
budoucnost a pro nás neváhali obětovat to nejcennější, svůj život. Děkuji, že
jste uctili principy svobodné a demokratické společnosti. Děkuji za podporu, že
podobný pocit a názor nemám jen sám. Nebuďme líní, nenechme se otrávit či uspokojit,
neupadávejme do letargie a hlavně přemýšlejme o ceně a váze svobody a
demokracie.