Sport
Tradice organizované tělovýchovy v Radotíně je spojena s činností několika sportovních oddílů. Během let jich vzniklo požehnaně a provozovala se v nich řada různých sportovních odvětví. Vývoj jednotlivých oddílů a sportů probíhal v kostce následovně:
První tělocvičný spolek Sokol byl založen v roce 1888, a to konkrétně 28. října. Cvičilo se v hostinci U české koruny a od roku 1904 v tehdy nové obecné škole. První letní cvičiště bylo na zahradě hostince a pak za stodolou u Drchotů (nyní dům U koruny). V roce 1922 byl zakoupen pozemek U studánky, kterému se později říkalo U Černošic, a upraven na letní cvičiště. V roce 1928 byla zřízena tělocvična v upravené budově bývalého cukrovaru, kde bylo též letní cvičiště. V roce 1932 byla otevřena nově postavená sokolovna, kde se cvičí dodnes.
V sokolovně a na otevřeném hřišti se provozovala řada sportovních disciplín, hrála se házená, odbíjená, byla tam sportoviště na gymnastická cvičení, běh, skoky do dálky, do výšky i o tyči, vrhy diskem, oštěpem a koulí. Na hřišti se pravidelně předváděla veřejná vystoupení v prostných cvičeních, jimž předcházel slavnostní průvod cvičenců v úborech. Průvod s vlastní hudbou vedl od nádraží obloukem přes většinu Radotína až k sokolovně. Radotínští sokolové se rovněž pravidelně účastnili celostátních sletů, což byla největší odměna za jejich úsilí. Působení Sokola nespočívalo pouze v oblasti tělovýchovy, ale mělo též náplně společenské a kulturní, jež vychovávaly k vlastenectví a národní hrdosti. I proto byla činnost Sokola násilně přerušena Němci v dubnu 1941. Obnovena byla hned po válce, již v květnu 1945. K dalšímu dlouhotrvajícímu přerušení činnosti s úmyslem programově zničit ideu Sokola docházelo po tzv. očistě od r. 1948 až do roku 1989. V období 1950-1954 byly pro tělovýchovnou organizaci určeny politickými orgány názvy Sokol Kovocement, Sokol Kovo, Spartak Aero, Spartak Stavoloko, až posléze v roce 1952 Dobrovolná sportovní organizace (DSO) Spartak Radotín. Jen těžkou a usilovnou prací zbylých členů a pamětníků se po roce 1989 podařilo vzkřísit a obnovit tradici Sokola. V roce 2000 čítá členská základna 456 osob.
Dělnická tělocvičná jednota DTJ byla založena v roce 1902. Její členové cvičili zpočátku v hostinci U Brüknera (později U Horymíra čp. 72) a pak v hostinci U Bíšků čp. 161. Ve 20. letech se cvičilo i ve školní tělocvičně. Činnost DTJ zanikla po roce 1945.
Krátkou dobu od roku 1922 působila v Radotíně Rudá hvězda (hřiště kopané u závor), později v Kosoři až do roku 1927.
Roku 1922 vznikl fotbalový oddíl Radotínský SK. Kopaná se hrála nejprve na hřišti u Berounky pod přívozem, později vzniklo nové hřiště v prostoru, kterému se říká starý stadion. Tam na škvárovém podkladu radotínská kopaná dosáhla největších úspěchů, když v letech 1958 - 1959 a 1962 - 1967 byla účastníkem II. ligy. V ročnících 1962/63 a 1963/64 skončila dokonce na 3. místě. Od roku 1968 hraje soutěže na tzv. novém stadionu.
Velkou tradici házené založila v roce 1925 DTJ nejprve na fotbalovém hřišti a v roce 1930 u Berounky, v místě dnešního autoservisu. Od roku 1935 využívali házenkáři cvičiště Sokola a v roce 1940 hřiště RSK.
Dlouhodobá tradice tenisu se datuje od roku 1926. Hrálo se na upravené louce v místech jako v předchozím případě, tj. u Berounky. Od roku 1930 byly postupně budovány dvorce v dnešních prostorech, a to včetně klubovny.
V Sokole na cvičišti cukrovaru vznikl v roce 1927 volejbalový odbor Sokola. Volejbal - odbíjená se hrála pak od roku 1933 na cvičišti nové sokolovny. Po rozpuštění Sokola byl založen LTKR.
Po otevření sokolovny byl též roku 1933 ustaven odbor stolního tenisu. Po rozpuštění Sokola v roce 1941 se hra zvaná tehdy ping-pong provozovala v rámci RSK.
Od roku 1940 se při RSK hrál lední hokej, a to na kluzišti na fotbalovém hřišti a po válce též na cvičišti u sokolovny. Kluziště fungovalo jen za větších mrazů. Umělá ledová plocha nikdy nebyla.
Od roku 1943 působí v Radotíně organizovaná kanoistika.Vodácký sport vznikl při RSK a sportoviště bylo na louce u lázní. Pořádaly se akce na Berounce a zejména se organizovaly vodácké túry na pramicích a kanoích, při kterých se sjížděla řada řek. Největších úspěchů dosáhl vodácký sport v letech 1957 - 1973 v rychlostní kanoistice i ve vodním slalomu, kdy řada sportovců se stala přeborníky v krajských soutěžích a mnohých úspěchů bylo dosaženo i na mistrovstvích republiky.
Rok 1948 je rokem vzniku oddílu košíkové - basketbalu. Zápasy se odehrávaly v sále sokolovny, přechodně i na sokolském cvičišti. Dnes hrají basketbalisté své zápasy v tělocvičně základní školy. Největšího úspěchu dosáhlo mužstvo mužů vítězstvím v pražském přeboru v sezóně 1994/95.
Pěší výlety do blízkých i vzdálených jednot se pořádaly již od vzniku Sokola, ale klasická turistika se organizovaně provozovala teprve v rámci Spartaku Radotín od roku 1957. V roce 1970 byl založen turistický oddíl mládeže TOM, který alespoň takto mohl pokračovat v dřívější junácké tradici. V roce 1979 získal turistický oddíl pozemek a objekt v říčních lázních, vybudovaný Klubem českých turistů v roce 1942. V roce 1989 byla obnovena činnost junáckého oddílu, který má klubovnu v současné době v bývalé garáži ve dvoře domu U koruny.
Atletické disciplíny byly vždy součástí sokolské tělovýchovy a do značné míry i tělovýchovy DTJ. Samostatný oddíl atletiky byl v rámci Spartaku Radotín založen až po vybudování atletické dráhy na novém stadionu v roce 1963. Největší úspěchy zaznamenala atletika v kategoriích mladšího dorostu.
V roce 1965 vznikl při Spartaku Radotín kulturistický oddíl, který našel útočiště v budově sokolovny. Zde, ve skromných podmínkách, vyrostlo několik úspěšných sportovců.
Kdysi velice oblíbený sport kuželky začali jeho vyznavači hrát závodně v roce 1971. Kuželna je ukryta v tribuně nového stadionu. K největším úspěchům patří účast v druhé nejvyšší soutěži.
Na přelomu let 1978/79 se pod Spartak Radotín začleňuje nový sport - softball. Mužská i ženská družstva hrají své zápasy na starém hřišti. Během několika let dosahují množství úspěchů, zejména muži, z nichž někteří jsou členy národního družstva.
Počátkem 80. let přibyl další sport, tentokráte původní hra indiánského kmene Irokézů - lakros, později též jeho odnože boxlakros či fieldlakros. Domácí prostředí nalézá na hřišti u sokolovny pod hlavičkou Spartaku. V tomto málo rozšířeném sportu dosáhl Radotín velkých úspěchů a muži i ženy se stali od té doby několikrát mistry republiky, v několika posledních letech již jako jeden z oddílů Sokola.
Zásadní změna v uspořádání radotínských sportovních oddílů nastala na počátku 90. let. Roku 1991 požádali Sokolové o vrácení majetku, který jim byl předán. Tak dochází 1. 9. 1991 k delimitaci a k rozpadu Spartaku Radotín. Oddíly využívající vnitřní a vnější prostory sokolovny zůstávají zastřešeny pod Sokolem (ZRTV, lakros, badminton, kulturistika), pod TJ Radotín se začlenily kopaná, softball, nohejbal, kuželky, atletika a volejbal). Roku 1992 dochází k přejmenování TJ na RSK. Tenis a basketbal si zakládají vlastní jednotu LTC. Zbývající fungující sportovní oddíly si zřizují vlastní organizace (vodáci, turisté).
V naší městské části jsme se mohli či se ještě můžeme setkat také se sportovci, kteří ač radotínští občané, proslavili se v mimoradotínských oddílech. Za všechny jmenujme ty, kteří dosáhli významných úspěchů *, jako např.:
Jan Bártl
účastník neoficiálního MS (Strongman Cup) na Hawaii v roce 2000, jeden z deseti nejsilnějších mužů světa, ve dvou disciplínách nejlepší. Dříve lehký atlet, koulař, člen Dukly Praha se ziskem několika medailí z mistrovství republiky.
Libuše Cmíralová-Honzíkovásportovní gymnastka, členka národního týmu, 2. místo v soutěži družstev na MS v roce 1962.
Ivan Čermák
motokárový závodník, na mistrovství republiky ve třídě FC do 125 ccm v roce 1987 3. místo a v roce 1992 2. místo
Ladislav Gürtler
rychlostní kanoista, mistr republiky z roku 1962 ve třídě C5 na trati 1000 m
Josef Hřebeček
motokrosový závodník, člen Dukly Praha, mistr republiky ve třídě do 350 a 500 ccm v letech 1961 a 1962. V roce 1963 mistr ČSSR ve třídě do 500 ccm. Na MS v roce 1965 ve třídě do 500 ccm 3. místo.
Pavel Hurdálek
trasér a trenér zrakově postižených sportovců, účastník paralympijských her 1992 v Barceloně, s Pavlou Valníčkovou zlaté medaile v bězích na 1500 m a 3000 m (současně i světový rekord ), vodič na zimních paralympiádách 1992 v Albertville (stříbro a bronz v bězích na lyžích) a 1998 v Naganu
Martin Jiránek
fotbalista, odchovanec RSK, hráč I. ligy za Bohemians Praha a Slovan Liberec, nyní hráč Spartaku Moskva.
Eva Marková
tenistka, v roce 1953 mistryně republiky v dámské čtyřhře společně se Zorkou Rampasovou
Libor Racek
lehký atlet, diskař, mistr ČR v roce 2000
Vladimíra Racková
lehká atletka, diskařka, účastnice OH 1992 v Barceloně a 2000 v Sydney, MS 1999 v Seville, mistryně ČR v roce 2000
Karel Rada
fotbalista SK Slávia Praha, člen národního družstva ČR
Marie Řezníčková
házenkářka, členka prvoligového oddílu Spartak Praha Sokolovo ( Sparta Praha ) trojnásobného vítěze první ligy v letech 1961 - 1965 a vítěze PMEZ v roce 1962
Petr Stach
kulturista, v sedmdesátých letech několikanásobný mistr ČSSR ve váze do 90 kg, v roce 1975 a 1977 mistr Evropy, v roce 1977 3. místo a v roce 1978 2. místo na mistrovství světa
Petr Turek
automobilový závodník na buggynách, v roce 2000 na mistrovství ČR třetí ve třídě do 1600 ccm
Zdeněk Turek
automobilový závodník na buggynách, otec Petra Turka, mistr republiky bez rozdílu kubatury v roce 1979
Otakar Vindyš
hokejista, člen reprezentačního mužstva ČR, vítěz ME 1911, 3. místo na ZOH v roce 1920
Jiří Zídek ml.
Basketbalista, první Čech hrající nejprestižnější soutěž NBA; s litevským mistrem Žalgiris Kaunas vítěz PMEZ v ročníku 1998/99; nyní hráč Realu Madrid
*) Do výčtu jsme zařadili namátkově ty sportovce, kteří dosáhli v kategorii dospělých a v daném sportovním odvětví neobvykle výrazného úspěchu, tj.účast na Olympijských hrách, medailové umístění na mistrovství světa, Evropy a republiky; v případě kopané i dlouhodobější učinkování v základní sestavě prvoligového oddílu.