Doprava
je fenoménem dnešní doby a posledních let. Stupeň mobility, především pak té
silniční, přesahuje stávající kapacitu dopravních sítí, a to nejen komunikací,
ale i parkovacích a záchytných ploch. Je to současný jev ekonomicky bohatších
společností, se kterým se každé větší město musí, či by mělo mít snahu se
vypořádat. To rovněž platí i pro Prahu a její městské části.
Návod není
jednoduchý a v řadě případů a míst má i svá specifika. Co je ale stejné,
je vždy poměrně vysoká nákladnost provedených dopravních staveb či opatření. Je
pak na místě si položit otázku, zda použité investiční prostředky jsou
efektivně vynaložené a zhotovené dopravní stavby v reálu opravdu pomohou
řešit stávající situaci.
Například
z nabytých místních radotínských zkušeností je patrné, že neustálé
navyšování parkovacích míst kolem centrální lokality (za posledních 5 let
navýšení kapacity odstavnými plochami a parkovišti na náměstí Osvoboditelů a
kolem vlakového nádraží o cca 220 míst) situaci v dlouhodobějším horizontu
nelepší. Oblast následně „nasává“ další a další automobily především od řidičů
ze spádových mimopražských území a místních občanů z kopcovitých částí
Radotína, kteří využívají svoje automobily k přiblížení se do centra na dnes,
s ohledem na v ranních špičkách katastrofální situaci na Strakonické
ulici, rychlejší vlakovou dopravu.
Jako
pražská městská část bohužel nemáme legislativní kompetence nastavit si svůj
lokální celoplošný systém řešení dopravy v klidu, čili parkování, kde by
byli zvýhodněni zde žijící občané, a do přípravy zavedení celopražských placených
zón nechceme z důvodu, že přes úhradu správních poplatků vlastníka
automobilu za residenční parkování (za druhý vlastněný automobil již
v částce okolo 12 tisíc Kč/rok) bychom v dotčeném území nemohli garantovat
(při známém kapacitním požadavku), že si každý při potřebě zaparkovat opravdu
najde místo.
To,
že hlavní město Praha a kompetentní volení zástupci situaci systémově a
komplexně neřeší již pár let nazpět, je patrné. Od realizace tunelového komplexu
Blanka se nestaví žádná významná dopravní stavba, na stole nejsou žádná
systémová opatření či návrhy. Praze se nedaří nastavit funkční celoměstský
model systému zón placeného stání a problematika se řeší pouze represí. Při
dlouhodobém personálním podstavu Městské policie hl. m. Prahy a Policie ČR je i
toto problém.
Jaké
je řešení? Vedle zrychleného řešení dopravních staveb jako je spolupráce státu
na dokončení Silničního okruhu kolem Prahy, zástupci hl. městem příprava a
dokončení páteřních radiál, dále před zavedením celopražského systému zón
placeného stání výstavba parkovacích domů na vytipovaných a s městskými
částmi projednanými místy, vhodné represi, především pak motivace občanů
využívat systém městské hromadné dopravy, který má Praha opravdu velice kvalitní.
V Radotíně
se vedle současných, rozsahem menších úprav na místních komunikacích
v podobě regulace časově omezeného stání, především na místech v
centru, kde jsou služby, do budoucna snažíme v návaznosti na blížící se
modernizaci (a bezbariérovost) vlakového nádraží řešit situaci systémem možného
zavedení mini elektrobusů v rámci MHD, které by svážely dle jízdního řádu
občany z kopcovitých oblastí Radotína (Viničky, Lahovská) k nádraží. O
technické schůdnosti tohoto systému jsme se přesvědčili v reálu loni na
podzim.
V současné době je vyhodnocována anketa, uskutečněná mezi občany,
kteří jsou v okolí předpokládané trasy linky e-busu a i na základě jejího
výsledku bude dále jednáno se zástupci hl. města, Dopravním podnikem a.s a
společností ROPID. V kombinaci se snahou výstavby parkovacího domu u
vlakového nádraží, kde by byla vyčleněna i kapacita pro rezidenty z náměstí
Osvoboditelů, by se i přes výstavbu II. etapy Centra Radotín neměla situace
s parkováním výrazně zhoršit.