Na minutku s geologem (Hlavonožci od dopravního hřiště)
Všimli jste si někdy dvou plochých kamenů, které se nacházejí za základní školou u nedaleké lavičky, zatímco vaše děti jezdily na kolech na dopravním hřišti?
Kameny přitom nejsou nijak malé, ten větší měří 84 x 50 cm, menší pak 78 x 50 cm. Jde o dva naprosto jedinečné dva bloky hlavonožcového kamene pocházející z dávného pravěku (z třetí periody starších prvohor – ze siluru, který byl před cca 400 miliony lety) a můžeme na něm studovat proudem usměrněné schránky rovných hlavonožců, tzv. ortocerů. Jejich zkameněliny nacházíme dodnes v tisících exemplářích v Ortocerovém lůmku kousek za zatáčkou nad radotínskou cementárnou.
Jako malý kluk jsem s rodiči často chodil po Radotíně pěšky a jednou ze zastávek bylo hračkářství a papírnictví na křižovatce pod restaurací U Portlandu (dnes tu sídlí firma nabízející garážová vrata). Přesně v tom domku bylo papírnictví, ze strany k potoku pak výkladní skříň.
Dole na chodníku, u mostku přes potok, ležely dva veliké bloky kamene. Jeden šedý, druhý tmavý, alespoň tak jsem si na ně pamatoval - už od pěti let mne zajímala paleontologie a s tátou jsem na toulkách po nedalekých lomech hledal zkameněliny, kdy to jen šlo. Dozvěděl jsem se, že na kamenech jsou schránky prvohorních hlavonožců a obrubou chodníku se staly tudíž zcela záměrně. Pamatuji si také, že jsem přes ně vždy úmyslně chodil a leštil je podrážkou, aby si zachovaly svůj lesk.
Od mostku na dopravní hřištěZhruba před 15 lety se mostek rekonstruoval a předělával se i chodník včetně dlažby. Oslovil jsem tehdejšího ředitele základní školy pana Jaroslava Beka, zda by bylo možné s kameny něco udělat a zachránit je. Společnou dohodou a plány jsme dospěli k názoru, že se odvezou a stanou se součástí pozemku školy vzadu za tělocvičnou u malého chodníčku.
Oba bloky se tedy odvezly a napevno zabetonovaly na školním pozemku, celkem v tichosti, bez většího rozruchu. V dubnu 2009 se na pozemku pro veřejnost otevřelo dětské dopravní hřiště. Kameny, svědkové dob dávno minulých, zůstaly i nadále v tichosti a bez povšimnutí. Tak schválně, ještě jednou, kdo z vás rodičů si jich všiml, když jste si sedli na nedalekou lavičku, zatímco vaše ratolesti vesele jezdily na kolech po hřišti?
Až nedávno jsem do těchto míst opět zabloudil, kameny byly zapadané listy, větvičkami a hlínou, postupně si je příroda brala zpět. Vše jsem řádně očistil a vápence tak získaly opět zasloužené místo na slunci.
foto: archiv Štěpána Raka
Nejde totiž jen tak o obyčejné šutry, ale o výjimečnou vzpomínku na jedno specifické řemeslo, jehož roli dnes převzaly stroje. V lomech v okolí Lochkova se totiž těžil speciální druh vápence – lidově mramoru – a zarostlý lom dodnes nese název Mramorový lom. Našli bychom ho pod samotným pilířem dálničního mostu, kousek pod Lochkovem. Dodnes v lomu najdeme památky na těžbu velkých vápencových bloků, které už nikdo neodvezl.
Vápenec z Radotína najdete na různých místech Prahy
V Praze na Andělu, na náměstí 14. října, hned vedle kostela, najdeme vyleštěné desky hlavonožcového vápence tvořícího fasádu bývalých lázní. Kameny pocházejí právě z tohoto lomu. Těžba a následné zpracování kamene bylo složitým procesem, Mramorka v Radotíně se specializovala svého času přesně na tento druh kamenické činnosti a podobných bloků vápence, který se nehodil na výrobu cementu, porcovaly jej a řezaly veliké pily a výsledkem byly dekorační kameny používané na obklady významných budov.
Takové poklady skrývá Radotín a my se můžeme při procházce s rodinou dotknout dávného mořského dna. Třeba právě na dopravním hřišti v areálu radotínské základní školy u biotopu.
Mgr. Štěpán Rak