Slovo starosty

Je tady adventní čas a my, všichni, očekáváme příchod toho nejkrásnějšího a nejtajuplnějšího dne v roce – Štědrého dne, a to bez rozdílu, zda jsme dospělí nebo děti. 

Ten den má prostě neopakovatelné kouzlo, které především pramení z našich intenzivních zážitků z dětských let. Stále si velice živě vybavuji vánoční okamžiky, kdy jsem byl malý kluk. S velikou mírou netrpělivosti, koneckonců jako každé dítě, jsem trávil poslední hodiny před štědrovečerní nadílkou neustálou kontrolou prostoru pod ozdobeným stromečkem. Nebylo snad čtvrthodiny, abych nepřezkoumal situaci, zda se nějaký dárek z namalovaného, později napsaného a „vánočně“ odeslaného seznamu, neobjevil pod větvemi voňavého smrčku. Očekávání příchodu záhadné bytosti, která je v krátkém časovém úseku schopna obdarovat všechny děti, bylo nádhernou a neopakovatelnou iluzí. Dětská fantazie ve zhmotňování Ježíška, jak asi vypadá, pracovala naplno. Je velký nebo malý? Je starý, s bříškem a brýlatý? Určitě ale musí mít plnovous a červený kabát! 

Když se naplnil čas nadílky, vzal mne jeden z rodičů nebo starší sestra za ruku, a odešli jsme do vedlejší potemnělé místnosti, abychom sledovali, zda se něco neděje na večerní obloze. Bez jakéhokoliv dotazování jsem vždy pochopil, že přichází vytoužený okamžik. A pak se do fascinujícího ticha ozval vysvobozující zvoneček a já pádil zpět…

Až když má člověk svoje děti a zažívá stejný okamžik jako rodič, uvědomuje si, jaká je škoda, že postupem let naše ratolesti o tajuplnou iluzi záhadné a štědré bytosti přicházejí. Bytostně si na rozzářených očích dětí uvědomujete úžasnost a neopakovatelnost svátečního okamžiku a máte největší radost, když svým dárkem uděláte druhého šťastným.  

Pro křesťany na celém světě jsou Vánoce velmi významným svátkem. Znamenají pro ně den narození Ježíše Krista a začátek jeho putování a šíření evangelia. Ateisté vnímají Vánoce spíše jako dny klidu, pohody a spokojenosti u ozdobeného vánočního stromku s dárky, s cukrovím, rybí polévkou, smaženým kaprem a bramborovým salátem. Přes neustálá varování před komercializací Vánoc, stresem, honbou za drahými a někdy zbytečnými dárky nebo přejídáním, se každý rok tento trend opakuje. Podle názoru psychologů je to dáno zjednodušenou představou, že v současném uspěchaném světě je potřeba alespoň jednou za rok zapomenout na všechny starosti a vynahradit nějakým způsobem sobě i svým blízkým nedostatek času a pozornosti. A právě Vánoce se považují za nejlepší příležitost.  

Vánoce, a není důležité, jestli je slaví ateisté, křesťané, pravoslavní věřící nebo židé, by měly být pro všechny na celém světě svátky klidu, míru, pokory, pohody a radosti, které budete trávit v kruhu svých nejbližších, jenž máte rádi. Jen v takové podobě mají svůj význam a je jen na nás, zda si je takové uděláme.

Pojďme se na vánoční čas zase podívat neopakovatelnou iluzí dětských očí. Ať se Vám o letošních Vánocích splní všechna, i ta nejtajnější, přání! 

Mgr. Karel Hanzlík
starosta Městské části Praha 16



Zveřejněno: 08.12.2016 – Jana Hejrová, DiS. ; Přečteno 2597 x
Vytisknout